Umweltplakette: co to je a kolik stojí v korunách

Na německé ceduli stojí UMWELTZONE, v e-shopu se tomu říká Umweltplakette, na fóru někdo napsal Feinstaubplakette a český prodejce to prodává jako ekologickou známku. Jde pořád o jednu a tu samou věc.

Jak se to vlastně jmenuje

• Umweltplakette — doslova „ekologická plaketa“, nejběžnější název.
• Feinstaubplakette — „plaketa na jemný prach“, oficiálnější a přesnější název, protože smyslem je omezit polétavý prach.
• Schadstoffplakette — „plaketa emisní skupiny“, používají ji technické zkušebny.
• Česky: ekologická plaketa, emisní plaketa, zelená plaketa nebo ekologická známka.

Právním základem je nařízení označované jako 35. BImSchV, tedy prováděcí předpis k německému zákonu o ochraně před imisemi, platný od roku 2007.

Jak vypadá a jak funguje

Je to kulatá samolepka o průměru osmi centimetrů s velkou číslicí emisní skupiny a s bílým polem, do kterého je natištěná registrační značka konkrétního vozidla. Lepí se zevnitř na čelní sklo.

Existují tři barvy — červená pro skupinu 2, žlutá pro skupinu 3 a zelená pro skupinu 4. Prakticky má dnes smysl jen ta zelená: všech pětatřicet aktivních emisních zón je na stupni 3, kde smí dovnitř výhradně zelená. Žlutá ani červená neplatí nikde.

Plaketa nemá žádnou dobu platnosti. Platí, dokud máte vozidlo na stejnou registrační značku. Není to obdoba dálniční známky, kterou kupujete každý rok.

Kolik stojí — všechny cesty poctivě

Tady se to v české diskuzi obvykle rozpadne, protože každý mluví o něčem jiném. Rozdíl mezi šesti a dvaceti eury není marže překupníka — je to rozdíl mezi tím, jestli si pro plaketu dojdete osobně, nebo vám ji někdo pošle přes hranice.

Kdo ji vůbec smí vydat

Tohle je důležité pro posouzení, komu důvěřovat. Podle § 4 nařízení 35. BImSchV smějí plakety vydávat pouze:

• německé registrační úřady, případně jiná místa určená zemským právem,
• místa uznávaná podle § 47a odst. 2 německé vyhlášky o provozu vozidel pro provádění emisních kontrol — tedy technické zkušebny a autorizované autoservisy.

Žádný český subjekt se vydavatelem stát nemůže. Každý český e-shop, který plaketu prodává — včetně nás — ji nakupuje u německého vydavatele. To není nic nekalého, jen je dobré vědět, kdo je kdo. Pozor si dávejte na weby, které se tváří jako oficiální kanál a přitom neuvádějí IČO ani kontakt.

Kdo na zelenou plaketu dosáhne

Zahraniční vozidla nemají v dokladech německé emisní klíčové číslo, takže se zařazují podle roku první registrace: benzín s katalyzátorem od 1. 1. 1993, diesel od 1. 1. 2006. Vozidla na LPG, CNG, hybridy i elektromobily dostávají zelenou vždy.

Starší diesely dosáhnou nanejvýš na žlutou nebo červenou, které už neplatí nikde. Diesel Euro 3 s dodatečně namontovaným filtrem pevných částic se ale dá přeřadit do skupiny 4.

Čtyři věci, které lidé pletou

1. Plaketa není dálniční známka. Na německých dálnicích se pro osobní auta neplatí nic. Plaketa řeší jen vjezd do měst.
2. Modrá plaketa pro Euro 6 neexistuje. Roky se o ní mluví, ale žádný právní základ pro ni není. Modrá E-Plaketa, kterou některé weby prodávají, je něco jiného — je to označení elektromobilu, které přináší výhody při parkování, ale nenahrazuje zelenou plaketu pro vjezd do zóny.
3. Slovinsko a Švýcarsko emisní plaketu nemají. Tam se platí dálniční známka, což je úplně jiná věc. Kdo vám do Slovinska prodává „ekologickou plaketu“, prodává vám nesmysl.
4. Zón spíš ubývá než přibývá. Od roku 2021 jich zaniklo přes deset — Erfurt, Hannover, Mannheim, Karlsruhe, Heidelberg, Ulm, Freiburg, Mohuč a další. Drážďany, Norimberk ani Hamburk zónu nikdy neměly.

A co Francie a Rakousko?

Francie má vlastní systém Crit’Air se šesti barevnými kategoriemi, Rakousko takzvaný Pickerl pro některé zóny. Jsou to samostatné nálepky s vlastními pravidly — německá plaketa v nich neplatí a naopak. Kdo jede přes víc zemí, potřebuje každou zvlášť.